Papoušek

Pán se prochází po obchodě s drobným zvířectvem a najednou si všimne papouška,který nemá žádné nohy a přesto sedí na bidýlku.
Pán se nahlas podiví: "Co se stalo tomu papouškovi?"
Papoušek: "Já už jsem se tak narodil, takže jsem papoušek mrzák."
Pán: "Cože? Ty umíš mluvit a dokonce i odpovídat na otázky?"
Papoušek: "Jasně. Já jsem velmi inteligentní papoušek."
Pán: "Aha. Tak mi vysvětli toto: jak se, prosím tě, udržíš na bidýlku,
když nemáš nohy?"
Papoušek: "Je to sice dost trapné, ale když to chcete vědět obtočím
pevně svého pinďoura kolem bidýlka a tak se udržím.
Naštěstí to díky peří není vidět.
Nadšený pán si papouška koupí. Týdny ubíhají a papoušek je senzační.
Má velký smysl pro humor, je sympatický, o všem si dokáže povídat –
pán v něm prostě našel skvělého společníka.
Jednoho dne se pán vrátí z práce, papoušek udělá tiše:
"Ssssss" a naznačuje křídlem, aby šel pán k němu.
Když se ta stane, papoušek spustí: "Nevím, jak bych vám to řekl, ale týká se to vaší ženy a pošťáka."
Pán: "Co to neslyším?"
Papoušek: "Když totiž dnes pošťák přinesl poštu, vaše žena mu
otevřela jen v noční košilce a vášnivě políbila." Pán: "COŽE? A co bylo dál?"
Papoušek: "Pošťák vešel do bytu, vyhrnul jí košilku a začal ji laskat po celém
těle."
Pán: "Bože! Co bylo dál?"
Papoušek: "Pak si pošťák klekl a začal ji líbat po celém těle.
Začal u ňader a pomalu pokračoval směrem dolů..."
Pán: "Dál! Co bylo dál?"
Papoušek: "Dál, dál... to kdybych věděl.
Postavil se mi pinďour a já jsem si rozbil držku!..."